Schůze JeBeTe

3. listopadu 2015 v 17:02
Schůze JeBeTe

Jak už to tak bývá u BT, tak i my, mladí z JBT, jsme si udělali čas a udělali výroční schůzi. Schůze se pořádala u Honyho doma 28.11.2015. Schůze se zúčastnil : Hony, Kazboš a Dejv. Ke schůzi jsme si přizvali dvě basy excelentů, kteří se samozřejmě dostavili a tak nezbývalo nic jiného než považovat schůzi za zahájenou. Nyní věci, které byly řádně prodiskutovány a odhlasovány.

- Do sledovaných se dostávají Indián, Kučera Štěpán, Vikus a Kája Bořánková -> pro rychlé přijetí mohou do konce roku pod dohledem zaběhnout limit a být bráni jako členové JBT(Vikus a Kůča B limit, Kája a Indián C limit)
- David musí zaběhnout limit za 6:50, a vypít 500 piv (david souhlasil, při nesplnění kupuje sud)
- Kazboš musí zaběhnout limit za 6:40 (při nesplnění kupuje sud)
- Do sledovaných se též dostává Vojta Hájek z intru z Jilemnice (limit za 5:58)
- Současný člen Kuba Šmejc se dostává do JBT friends, protože se nezúčastňuje akcí a nepije
- Anička Šmejcová i přes nesplněný limit v JBT zůstává, neboť víme, že chlastá jak ďábel

Dále jsme se shodli na několika nových pravidel, které musí člen JBT dodržovat.
- Každý člen týmu se musí zúčastnit co nejvíce akcí s JBT, hlavně vícedenní s pivníma
- Každý člen týmu musí napsat za sezonu nejméně 2 články na blog

Formální záležitosti
- Nový cup zařídí Kazboš přes Vikuse
- Správce blogem bude David (upraví/opraví co se dá)

Další schůze se bude konat 28.10., bude začínat Železničním krosem a končit brutální kalbou.

Plánované akce
- 14.11. pochod BT
- 20.-22.11. Javorka
- silvestr -> Javorka/Železnice
- 8.1. Honyho maturiťák v Jičíně
- 28.1. Dejvův maturiťák v Hradci
- 1.4. Kazbošův maturiťák v Jilemnici
- 25.-28.3. Velikonoční soustředění
- 1.7. nominačky na pivní na Botasu
- 8.-10-7. Botas
-5.-7.8. Rumcajsovy Míle
- 10.-14.8 Bohemka
- 20.-21.8 PP
- 24.-28.8. Javorka
 

Pochod smrti

3. října 2015 v 18:40 | Bořanova ségra |  -jak to vidí "Bořanova ségra"
Protože jsem se ještě nevyhrabala z deepshitu po zranění, v kterém se právě nacházím, tak mi o 20 vteřin utekl postup do áčka, podobný osud stihl i Zikibitche, Honyho, Ánis i Kikos, takže jsme se všichni sešli u stánku s jedničkou v ruce. Protože jednička ještě nikoho nezabila, tak jsme si dali rovnou dvojku, klasika :D. Věděla jsem, že Kamenice má ubytko v Šumperku, protože nikdo z KAM neměl místo v autě a Zikimu a Ánis Havlinda se Zdenou prokopli prdel a ujeli jim, rozhodli jsme se jít pěšky. Měla jsem totiž dojem, že Šumperk bude tak maximálně 8 kiláků od Skřítku, byla jsem o tom tak pevně přesvědčená, že jsem se ani nepodívala do mobilu na mapy, můj dojem ještě utvrdil fakt, že mi jébétéčko řeklo, že určitě spějí v Šumperku a že jim Mrazák řekl, že je to na ubytko cca 5km z kopce. Proč si nedat takovou kratší odpolední vycházku,že? :D
S Ánis jsme svoje tašky svěřily Kikče a Kazbot jí přidal ještě svoji židličku. Koupili jsme si ještě jedničku, protože s pivkem se jde o poznání líp, a vyrazili jsme. Směr do Šumperka jsem určila bez chyby a zaváhání, ale to byl asi tak vrchol mých geografických znalostí, nicméně jsme šli po silnici a kecali o kalení a píchání (protože se Zikibitchem se ani o ničem jiným bavit nedá :D). Když už naše pouť trvala téměř dvě hodiny a po jedničkách ze shromka už nebylo ani památky, zjevila se před náma cedule s nápisem Šumperk 13km, což byla docela rána, protože jsme si mysleli, že už bychom tam skoro mohli být. Takže jsem konečně vyndala foun a koukal se na mapu, bohužel jediný pohled potvrdil nepříjemnou realitu, o které nás informovala cedule. Ánis klasicky: "Bejci, tuhle krizi vyřeší jen jednička! Bez jedničky už neujdu ani krok!!!". Což ve mně vyvolalo potřebu po jedničce taktéž, Zikibitch se sice tvářil, že na jedničku sere a že bude stopovat do Šumperka, tak jsme mu řekly, ať si dělá, co chce, že mi ho k pití piva nepotřebujem, a zamířily jsme do "centra" Sobotína. Bejček asi zapomněl, že nejsme patnáctiletý štětky z intru, který jsou z něho uplně hotový, po 5 vteřinách si to asi uvědomil, že ho tam fakt necháme, se rozběhl a dohonil nás. U hřbitova jsem se zeptala tří holčiček, kde je nejbližší hospoda, ty nám řekly, že hospoda je kousek. Tak jsem se zeptala jaký kousek, protože ten den jsem slovnímu spojení, že je něco kousek, už fakt nevěřila. Že prej jenom tak 100 metrů, ale že prej se tam mluví hrozně sprostě, tak jsme jim poděkovali a ujistili je, že tu obhroublou mluvu snad nějak zvládnem. Byla to klasická vesnická nálevna s Holbou za 22Kč a jídelním lístkem, který před vás postaví dilema jestli brambůrky nebo tyčinky. Rozhodli jsme se pro brambůrky a pivko k tomu bylo samozřejmostí. Protože jsem právě završila první týden studentského života, byla moje peněženka značně vybrakovaná a obsahovala pouze 1 cent, 12 bulharskejch stotinek, 1 švédskou korunu, 50 ukrajinskej kopějek (bosenskou marku jsem si nechala doma) a 34 českých korun. Vyložila jsem tedy na stůl tak říkajíc all in, Áňa přidala svých 148 Kč se slovy, že má teda Zikibitch doplatit ten zbytek. Tady ale začíná největší nesrovnalost tohoto večera, Ziki si "pamatuje", že platil útratu 359Kč, což při ceně jedničky 22 a brambůrků 25, prostě nějak nevychází, ale nepředbíhejme. Po první jedničce přišla druhá a třetí, přidaly se i druhé brambůrky, problém nastává v tom, že si nikdo z nás nepamatuje, že bychom měli víc než tři pivka, ale vzhledem k tomu, že jsme v hospodě strávili něco přes 3 hodiny a pochybuju, že bychom "jeli" rychlostí jen 1 pivo/h, tudíž těch jedniček asi padlo víc, bohužel nevíme teda, kolik si jich přičíst. Nicméně když jsme se rozhodli už tento inkriminovaný podnik opustit, Ánis se rozhodla pro menší krádež rajčat ze skleníku a zrovna v době loupeže se na ono místo absolutní náhodou dostala Simča s Matyášem, kteří nakonec odvezli Ánis k nim na pardubický ubyko. Údajně jsme k tomu Anun museli přemlouvat, bohužel se to v mé paměti uchovalo jako že se na nás vysrala, promiň bejky, je mi přece jasný, že bys to neudělala. Takže už jsme zbyli jenom já a pan Ziki a žili jsme v domnění, že musíme tedy do toho Šumperka, tak jsme tedy pokračovali směr Šumperk... Poté co jsme se trmáceli už tak dobrých 5km jsme se dostali na křižovatku, kde konečně Zikibička napadlo zavolat někomu ze zeptat se, kde to tedy jsou ubytování, k našemu nemilému překvapení vyšlo najevo, že spí v tý vesnici, kde jsme to zakempili v tý hospodě, což znamenalo 5km zpátky (díkybohu, že jsme nebyli střízlivý :D) ale nebyla to ani tak žádná prdel. Ještě k tomu jsme netušili, kde přesně to je, navigátorskej bůh Hony nám do telefonu řekl, že je vedle takovýho komína, což nám pomohlo asi tak jako informace, že hodnota čísla pí leží v intervalu od nuly do miliónu. Hrdinou dne se pro nás stal Indián, kterýmu sice bylo brutálně špatně a následně poblil půlku dámských hajzlů, ale byl jako jedinej schopnej nám popsat, jak se tam dostaneme, což jsme i s notnou dávkou štěstí zvládli a zcela vysíleni jsme dorazili na ubytko (ale zase ne natolik, abych v mezipatře neukradla knížku o gejše). Ráno přišla trochu schýzička, protože jsme nemohla najít svojí peněženku, tak volám Áně, ta mi to nebere (mobil měla v tašce na kamenickym ubytku), volám Simče, tak mi to sice zvedne, ale říká, že je to průser, že se Ánis někam ztratila. Asi ještě 5 minut se stresuju a potom se Zikibitch konečně uráčí otevřít pusu a říct mi, že peněženku mám u něj. Anun se pak taky nakonec najde, a to na záchodě, protože se tam schovala před běsnící uklízečkou, která ji našla, jak spí na chodbě a následně šla zprcat i samotnýho Béďu. Takže nakonec všechno dobře dopadlo a máme na co vzpomínat.

Ádios Áňos!!!!!

19. června 2015 v 20:50 | Kozatá Kája :) |  -jak to vidí "Bořanova ségra"


Protože se Ánis rozhodla přes léto se pařit (nikoliv pařit) ve Španělsku v zimní bundě s lezečkama na nohou a utírat zadky malým španělským špuntům, bylo nezbytné se s ní důstojně rozloučit. Señorita Šmejcová ohlásila svůj příjezd na 14:35 na Čerňák, kde už jsem na ni netrpělivě čekala, bohužel vinou osudu a JáKostky autobus Áňou nebyl stihnut, tudíž jsem na ni musela čekat až do tři čtvrtě na čtyři, což nebylo až tak hrozný, protože společnost mi dělaly dva lahváčky. Když Áňa dorazila, vydaly jsme se společně směr náměstí Republiky, kde jsme se měly setkat se Simčobejkem, která se sice ne a ne objevit, ale místo ní se objevila Madla, která se se Simčou potkala na VŠE, kde byla na přijímačkách. Nebýt telefonického spojení se seňoritou, tak bychom na ni čekaly ještě hodinu, protože jaksi zapomněla, že už není zimní čas, ale zase si koupila plavky, které podle borců z Luha nedělají pěkná prsa (ještě mírně řečeno). Protože jsme měly chuť na pivko, rozhodly jsme se si dát jedničku U Tlustý koaly, kde jsme si daly samozřejmě pivko s názvem Koala. Během posezení v tomto podniku jsem vytáhla historku o čištění sifonu, která ještě byla dost živě v mé paměti (hlavně ten nehoráznej smrad), dámy nenapadlo nic lepšího, než sdílet fotku dokumentující sračky ze sifonu na fejsbuk, obávám se, že si většina lidí, co tu fotku viděla myslí, že jsem to uvařila, když ji Áňa doplnila slovy: Kája vařila……. . S Madlou jsme se rozloučily a vydaly se do Alberta si koupit lahváče, abychom přežily cestu do bájné Dejvické nádražky. Brambůrky, suchá bageta, desert Marlenka a Brankář za 6,50Kč byla jasná volba! Cestou v tramvaji jsme pravděpodobně vzbudily pohoršení ostatních spolucestující, protože jinak si nedokážu vysvětlit jejich pohoršené výrazy, možná se jim nelíbil text Kamil od Muchy a Ániny výkřiky, že je její močový měchýř více než plný. Původně se naší rozlučkové akcičky měly zúčastnit i Mája, Kikča a Elis, ale těm jejich vnitřní imperativ přikázal, ale se raději učily, takže jsme musely dělat bordel i za ně. Na Hradčanský byla Ánis velmi úspěšná, vyprázdnila svůj měchýř a vytáhle luxusní kalhoty z kotejneru s oblečením pro charitu (nutno podotknout, že lehce nebyla a lehce pozbyla, protože ráno dalšího dne s náma kalhoty už nebyly). Dorazily jsme se legendární Nádražky a ihned přesedaly na starý dobrý Staráče za 23,50Kč. Rozhodly jsme se domluvit si chlastací sparing, ale nikdo tak skvělé možnosti ke své smůle nevyužil, já jsem bohužel porušila základní pravidlo a telefonovala z hospody, což mě trochu rozhodilo, takže jsem odmítala z Nádražky odejít před zavíračkou a jít s holkama na lov zbytků jídla v nákupáku. Dámy se proto rozhodly si skočit pro nějaké občerstvení alespoň do nedalekého Tesca, a já jsem se mezitím bavila s nějakejma random borcema, který z mojí společnosti asi nebyli dvakrát nadšeni, ale nemohli mě vyhodit, protože jsem u toho stolu seděla první. Simča s Áňou se rozhodly mě nějak rozveselit, takže mi ukradly v tescu kytici (když kradeš platit nemusíš :D). Údajně to proběhlo tak, že ji Áňa strčila pod šaty a borec z ochranky se jí zeptal, co má pod těma šatama, odpovědí mu bylo: "NÁDOR!!!" Protože byl slušně vychovaný, tak si nedovolil projevit žádné pochybnosti. Když nám hospodský odmítl natočit další jedničku, protože bylo již 45 minut o zavíračce, přemístili jsme se s dvěma údajnejma restaurátorama nábýtku (nebo obrazů????) do dalšího podniku. Kde nastal osudový okamžik, když nám ti dva bejci objednali absint, což způsobilo menší šavlový tanec v podání Bořanovy ségry, takže už byl čas se vydat na cestu do vzdálených Řep. Pro dobytí Bílé Hory jsme se rozhodly využít nočky (= noční tramvaj), pro nás z neznámých důvodů jsme ale vystoupily již o 3 zastávky dřív. Takže jsme si daly menší noční procházku, během které nás doprovázel zpěv Mušina megahitu Ježíš, respektive refrénu tohoto songu. Náš zpěv byl natolik úchvatný, že nenechal chladného ani jednoho našeho souseda, který když nám chtěl naše vystoupení pochválit, tak se spletl a zakřičel: "Držte huby!". My ovšem chápeme, že pro něj byl náš zpěv životním zážitkem, takže k přeřeknutí dojde více než snadno. Teď už nezbývá nic jiného než se těšit po této rozlučce na uvítačku!
 


Ziky -18

19. června 2015 v 20:49


Tak přes odkládání datumu a a složitou dopravu na konec světa do Pece pod Sněžkou. Se oslavička uspořádala. J Kuba vyráží pozdě,protože mu zdrhá pes (asi za nějakou kundou).Bejček Hony a Dejv se přidávájí do prachovský šukačky v Jičíně. Kazby už netrpělivě čeká v Želce.Vyrážímě!!! :D Soudek nabíráme u sestřenky v Lomnici.Ta na nás čumí jako svin,asi nikdy nezažila přeplněnou káru :D.Nakonec se sud vešel.Zastavujem u penáče a kupujem čongy a chlast.Cestou docela prdel,přetížená kára není žádná hitpoška…V peci nevíme,kde zaparkovat.Nějakej týpek nám nabízí parking a vyvezení věcí.Tak že jo.Na chalupě jsme brzo a narázíme suda.Kazby má schnu,aby se sud vypil a nezůstal tam.Proto posíláme čonga a za keců nějakých učitelek posíláme pivka.První večer nepohodu,moc se nechlastá. Zrána už se zase pracuje na sudu,aby byl lehčí.Hrajem exovací prší,což Zikymu moc nejde.Takže musí pořád kovat…Pak se odkládá dospat zbytkáč a bejci ho kvalitně ozdobí.Takže celej od amelie a zbytků lahví :D.Mezitím bejci razí na běžky.Po pár hodinkách na chalupě si Kuba s Dejvem si uvědomujou, že další kalbu už nevydržej a tak to srabácky smažej domů.Naštěstí doráží kalící posila.Dorazil Vojta,Persil a Harvys. Ten dones luxusní slivovici.Pak už se rozjeli pivka a morgen od Honyho. Dejvova hruška už byla skorem dožahnutá.V pozdějším stadiu večera s Harvys popovídal se štětkama z chalupy.Konverzace byla fakt kvalitní. :D Dorazil Vikus a dones Tatrana,toho jsem hnedka zabavil.Zikyho napadá udělat plánovaný bramboráky,který teda moc nevypadaj k světu,ale promile a hlad je dělaj chutnejma :D.I když to byl fakt humus. :D Bejkys si u toho spáli ruku…Dal si na to jedníčku a bylo to dobrý.Mezitím dorazí junkerská slečna.Ta se takovejch mentálů vůbec nebojí a klidně s náma konverzuje :D…Postupně tuhnem a jdem chrápat.Jen Harvys jde dát slečnám v patře dobrou noc,jenže ty nějak nechápou a tak na něj rozjížděj konverzaci: Co tady děláš? Běž dolů! Tam se chlastá! :DDD Brutální kotýlek..Ráno vykydlost. Brutus kosa v mušli.Takže jsme ji museli vyprázdnit,což byla docela šichta.Ráno přišla slečna učitelka,prohlídla nás a Harvymu prohlásila : Ty jednou skončíš na Policajtech hochu… Ten jí korunoval větou: Tam už jsem byl a byl jsem i na záchytce :DDDD. Ta čuměla jak svin. Pakujem se a vykydlí opouštíme chatu.Jenže jak dostat pípu a sud dolů? No nachcaný jsme je vzali na běžkách.To byla docela prdel :D.Ale všechno přežilo.Sud se ještě dochlastal u Vikuse. Takže slušná kalbička J.

Konec JBT cupu

19. června 2015 v 20:48

První oficiální ročník je za námi.Celý rok jsme pečlivě sčítali jedníčky.Ze začátku se do toho opřela Švadlenka na intru.Jenže přes vánoce abstinovala.To luxusně využil zkušenák Hony a Švadlence slušně naložil.Kalička Anča jede přes zimu většinou tvrdej,aby nebyla zima J.Dejv si leje celou dobu klasiku...Přišly maturáky na kterých jsme taky něco málo nasčítali.Na lámání chleba přišlo až když Švadlenka začala hrát pin-pong o pivka na intru a to mu to pak naskakovalo.Hony lehce ztrácel.Na vtčku to však ale zase poslal zpátky.Áná mezitím jela na kvalitu a posílala slušný exáčky J.V sezoně jsme s bejkym soupeřili nejen na Áčkách,ale i na večerních fázích J.Tudíž jsme odskočili zbytku alkoholiků J.Přes prázky byly akčičky jako Botas,Míle,PPčka a další.Což výrazně umožnilo přičítat další jedníčky do celoroční soutěže.V závěru se ukázalo,kdo sčítání bere vážně a hecne to do vyžších čísel.Zapracovali jsme na tom na družstvech v Pamele a poslední kousky dorazili na HROBU,kde jsme to oslavili i s panem( ha)sičákem…
Výsledek Cupu:
Kazby 663
Hony
Ána
Dejv 365

Kuba-se na to vysral-studuje-prokoplá! Bejci dopište do komentů kolik jste měli pivek,pač já si to nepamatuju :D.Další ročník už frčí,tak uvidíme co z něj vyplyne…!

Rum-míle

20. října 2014 v 21:01 | Bič |  -závody+kalbičky
RUM-míle

Tak jako každej rok nás tahle prázdninová šichta neminula.A my museli pořádat a stíhat kalit J.Myslím,že jsme udělali slušný závody.Ještě aby se to na Valečově nelíbilo :D.Každej pořadatel fasuje pivenku,která se žíznivým pořadatelům velice hodila.Točili se svijáky,takže jedníčky naskakovali velice slušně.Odpolko stíháme i middle lehce.Takže paráda.Pak už jen kalbička.Nejvíc dává Kazboš 17 jedníček.Ostatní nevím..Posílíláme tam exádu za exádou.Kazby si lehce odplyvnul (vrátil hrbáče,kterej překážel na další pivka J) a v zápětí posílá navíc exáče.Většinu,ne-li všechny exády vyhrává kalička anča a dlouhodobě potvrzuje,že v této disciplíně má navrh J.Doráží i smrt Rum a nějakej další tvrdej a korunuje se to čertem J.Proto kazby leze hodinu do stanu a budí kemp :D.Ráno vykydat a pořádání…Zkrátka dobře ztrávený víkend J.

Biky

20. října 2014 v 20:53 | Author |  -závody+kalbičky
Mčr MTBO-aneb na kolech nám to jde J

Nechali jsme se překecat na kolo a ještě k tomu s papírem na řidítkách.Byla to docela prdel.Až na pár držkopádu a občasný otočení mapníku…Jilemnice připravila luxusní závody a počítala i s kalbou,což se na málokterých akcích ČSOS vidí.Na závody nás háže taxík.Docela sem se divil,že se tam vešly kola :D.V kempu stavíme stan a čekujem svoje stroje.Kazby si jde ještě něco fouknout a může se na start.Získáváme placky,takže to musíme řádně oslavit :D!Nastupujem ke stánku s pivkem.A už se od něj moc nehnem. Boucháme exáčky: Ána,Vendy,Kazboš….Na hlad se moc dobře nekalí a tak sme brzo nasračky..Ána leze na stánek a Bičík má vychovatelské sklony :D…Zkrátka klasika :D.Bičík už jde radši spinkat ,-)).Zato kalička vodnice si jde zaplavat s nějakejma týpkama .Ráno brutální prdýlka,byla oblečená v Bičíkovejch hadrech komplet(triko,blicí mikina :D) a obětoval jí i spacáček,páč měl ještě jeden :P.Ráno vykydlost jak svin.Přesto to opět cinklo J! Po vyhlášku se pakujem a nějaký týpci nesou anče její suvenýrek ,načež jim Ánča odpovídá,že nejsou její a že je stejně neměla :DDDD!!!Týpky vytrolila brutálně,ty málem chcíply…To byla mrda!Příště jedem znova! J

VTčko Břízky

30. září 2014 v 15:44 | přecejá
V řadách JBT panuje velká disciplína. Proto bylo dovoleno vystřízlivění mezi RUMílema a VTčkem jen Brůdrovi, kterýžto měl funkci řidiče. Oddílový trafuck se otřásal v rytmu dechovek. No, dobře… Zas až tak idylické to nebylo, ale díčko bylo slušný.
Docela dost jsme si přivstali, abychom stihli dopolední fázičku již rozběhlého Lejdýsova perfektně propracovaného smrtícího plánu. Přivstávačka stála rozhodně za to - čekala na nás pěkná vrstevnicovka. Pak jsme hned sjeli do Tesca pro MILÁŠKY. Kartou jsem vzala asi pět basiček a už to víckrát neudělám. :-D Taky jsem si koupila suroviny na kotel, jejž jsem jedla celé soustřeďko. To rovněž víckrát neudělám. Nejíst několik dní za sebou nic jiného než "pěkně hnusný špagety" není žádná hitpoška.
Odpolko jsme šoupli pár jedniček a taky pár okruhů. Pak zas pár jedniček. Měly se ještě běžet pivní, což neklaplo. Tak jsme tam poslali aspoň exovací Wimbledon. Výsledky bohužel nemám. Nejrychlejší byl Vikus asi za 8''. (z lahváče) A aby se neřeklo, prokládali jsme to bouldrovánim a cvičením gymnastických sestav. Náhodný pozorovatel by se jistě pousmál, kdyby spatřil, jak jsme postupně odpadávali. Brůdr s Honym se nemohli rozhodnout, jestli to zaloměj nebo ne a pořád chodili nahoru a dolu..až najednou zůstali nahoře. Já jsem se schovala před zimou mezi dvě boulderduchny, takže si ani nikdo nevšiml, že jsem stále na místě činu. A jedinej aktivní JBT kalič byl Ziky, ten měl ale lehce doping. J
Druhý den byla švýcárna. Start jsme hledali asi sto let, nicméně jsme při této příležitosti potkali Jakše (nebo Koukala, už si to nepamatuju (kožicha bych si pamatovala)). K obědu nějaká pivka, odpolko paměťák, k večeři pivka, po večeři nočák, po nočáku pivka. Zase se jelo až do rána. A zase lítaly exády.
Poslední den byl ve znamení okruhů v uplně prokopávacím terénu a stíhačky. Stíhačka měla taky docela prokopávací charakter, protože jediný silný jedinec absolvivší celou trať jsem byla já a moje královská fyzička.
Položením poslední mapy by pro leckoho soustřeďko skončilo. My máme ale prostě víc povinností než nějaký leckdo. Šlo se chlastat. Lejdýs to totiž postavil tak, že jsme dobíhali rovnou k hospě s Krakonošem 12° a se zmrzlinami rozličných příchutí. Pět až sedm kousků nás příjemně naladilo k nějakému pokračování. A vzhledem k frajhauzu u nás, byl jasným cílem Prachov. Nakonec se k JBTčkům přidal jen Tomík. Cestou kupujeme Brankáře a doutníky. Nechyběl ani snuss, kterej mě normálně sundá hned i bez alkoholu, ale teď jsem ho zvládala i s doutníčkem :D. Znenadání však po chvíli uplně vytuhnul Bičík a Honýsek. Jakoubek standardně odmítá naše nízké způsoby zábavy a vykopává mě s Tomem v Jičíně. O tom až v příštím článečku.

Bulharsko

24. září 2014 v 21:27 | Bořanova ségra
Kája si vysloužila vlastní blog na články, neboť by nám úplně zasapmovala stránky.
Článek Zde

Jičín město pohádky

21. září 2014 v 20:47 | Motorkář |  -z domova
Jičín město pohádky

Tak jako každej rok,se účastníme této zajímavé Akcičky. Usoudili jsme,že letos z nás žádný Jediiové nebudou,takže jsme čorovali maximálně chyty ze stanů J.Po štaflích a sprintu,kde jsme zjistili,že už nám to moc neběhá,vystupujem u kaufiče. Dáváme velmi kvalitní véču J.A jde se k hastrmanovi. Všude kotel štětek a samozřejmě jejich šamponů…Cestou nabíráme Dejva. Hony zkouší nějaký spolužačky,který za náma dorazili do Hospy. Nestíháme ohňostroj,páč řešíme jen pivko…Jen co dorážej holky,exuje jim kazby zbytek vína(bylo hnusný).Chvilku sedíme a pak vyrážíme směr tančák.V tančáku to stalo za piču a lidí jak nasráno…Maj jen 3tinku plzní za 35,což není nic pro nás a jdem kouknout,jestli nefrčí třeba batáček. Ten bohužel nefrčí do 3 do rána …Tak jdem radši chrápat.Cestou čorujem pár píčovinek…Jinak nic velkýho J.

Kazbyho novej kundolap :)

Kam dál